Na Děkance

Nouzová kolonie Na Děkance se nacházela v Nuslích a patřila do pomyslné rodiny kolonií, které vznikly na tehdejší periferii Pankrácké pláně. Stála na místě dnešní nejvyšší budovy v Praze City Tower a obchodního centra Arkády Pankrác. Už z leteckých snímků můžeme poznat, že tato část města prošla obrovskou proměnou z periferie plné zelinářských zahrad, bud, povoznictví a řemeslných dílen v „Pražský Manhattan“. O kolonii a vůbec o proměně Pankráce psal velmi zajímavě pan Jaroslav Šerák. Bohužel původní stránky jsou dostupné už jen z webového archivu. Svůj název kolonie získala podle bývalé vinice děkana vyšehradské kapituly, která se v těchto místech původně nacházela.

Nouzové domky začaly vyrůstat v roce 1924 na soukromých pozemcích zemědělce Horkého a zahradníka Mareše, kteří pronajali velmi malé parcely asi 10×13 m kolonistům oficiálně na stavbu zahradních altánů za 20 Kč ročně. Brzy se zde začalo bydlet, v jednoduchých dřevěných stavbách sloupové konstrukce, objevily se i dva vyřazené železniční vagóny. Vzhledem k neodborné parcelaci byly v kolonii velmi stísněné podmínky a spousta slepých úzkých uliček. Pozemky později do vlastnictví získalo město, které v pronájmu pokračovalo.

Významný bonus pro obyvatele spočíval v možnosti připachtovat si k domku ještě zahrádku z jižní strany pozemku od statku Reitknechtka. Tyto zahrádky nebyly oddělené ploty a tvořili dojem jedné souvislé zahrady. Kolonie neměla vlastní zdroje pitné vody kromě dvou hydrantů. Do roku 1927 musela být dovážena Pražskou obcí ve voznicích. Elektřina byla zavedena asi během období Protektorátu na dřevěných sloupech. V kolonii byly suché záchody a každý domek měl vlastní žumpu. 

V blízkém sousedství dále na jih se nacházela druhá kolonie U družstva Klid (také zvaná Bořkova nebo U Blažků). Obě kolonie a ostatní drobné stavby vzaly za své v roce 1963, kdy už probíhala přestavba celého území, chystala se výstavba mrakodrapů a nových sídlišť. Prvorepublikové kolonky do nové urbanistické koncepce samozřejmě nezapadaly. Zajímavostí je, že dodnes je vlastně celá pláň z hlediska zástavby nedokončená, pro Prahu příznačné. S kolonií se pojí známý a dobře zdokumentovaný případ vraždy z roku 1934.

Záhadu představuje existence ještě jedné sousední kolonie pravděpodobně se stejným názvem Na Děkance, která stávala blíže stejnojmennému stadionu a Kavčím Horám při dnešní ulici Na Hřebenkách. Dokládal by to jednak poválečný plánek, kde je toto pojmenování asi vztaženo na obě lokality. Dále pak fotografie z archivu pana Fišery, jehož předci vlastnili dům č. 112. Vlastní kolonie na místě Arkád měla mít pouze 90 domků. Podobně jako ona zdejší domky zanikly někdy během 60. let. Pátrání po historii této zástavby stále trvá. Domky jsou ještě zobrazeny částečně na plánku ze svazku Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání.