Čína (Indočína)

  • Status kolonie: zaniklá

  • Poloha: pomezí Vysočan a Hloubětína, při ulici Kolbenova na západ od vozovny

  • Vznik: 1926

  • Zánik: kolem roku 2000

  • Typ kolonie: 3. typ

  • Největší rozsah: asi 6,1 ha

nouzova-kolonie-cina-domy2
Nouzová kolonie Čína. Snímek: Czumalova nástěnka. https://czumalo.wordpress.com/2013/08/13/co-jsme-ve-vysocanech-a-libni-uz-nevideli-viii-barakove-kolonie/

Nouzová kolonie Čína

Nouzová kolonie Čína patří mezi nejznámější v Praze, ač ji dnes již ve fyzické podobě nenalezneme. Vznikla v roce 1926 na pozemcích Pražské obce nedaleko budoucí tramvajové vozovny Hloubětín při ulici Kolbenova a východně od sousední kolonie Za Aero. Ta byla založena a vystavěna až v roce 1930 přímo Pražskou obcí. Na rozdíl od ní však do údržby Číny nedala Praha ani korunu a obyvatelé se tak ve vlhkých dnech často museli brodit blátem. Tím hůře se sem dostávalo zásobování.

Zvláštní je samotný název, který v té době evokoval neuspořádanost a chudé podmínky pro život a konvenoval také s názvem nedaleké kolonie Mandžurie. Jsou k tomu známé dva výklady:

  1. Podle webu Čtrnáctka vychází z pověsti, kdy jednoho dne se nad kolonií zvedl obrovský šedý mrak, prudký vítr a v dáli burácely hromy. Lidé volali na ty, kteří ještě narychlo dokončovali střechy: „Slez dolů, to bude zase čina!
  2. Druhý výklad uvádí Ladislav Štěpánek v článku Vývoj pražských nouzových kolonií a jejích obyvatel na str. 48 takto: Údajně nějaký novinář viděl hocha, který si oblékl příliš velký kabát po bratrovi, a řekl mu: „Ty jsi jako Číňan!

Ať už je skutečný původ názvu jakýkoliv, zdejší obyvatelé to skutečně neměli lehké a na vlastní náklady sem za složitých podmínek nechali pro bydlení přivážet vyřazené železniční vagony, které později omítli. Většina z nich pracovala v blízkých vysočanských a libeňských fabrikách. Není divu, že se zde podobně jako v ostatních koloniích dařilo Komunistické straně, a brzy kolonie dostala přízvisko „Rudá Čína„.

Zajímavostí je, že si kolonisté nalezli čas na sportovní a kulturní život. Dokonce zde vznikl cyklistický klub stejně jako v Prosecké kolonii.

Čína postupně zanikala již od 60. let, kdy na podstatné části jejího území roste vlečkový systém Předávacího nádraží Praha-východ, zejména vlečka do továrny Praga a do ČKD. Poslední zbytky byly bourány ještě na začátku tohoto tisíciletí a dnes na místě kolonie vzniká nový developerský projekt Suomi Hloubětín.

Vývoj kolonie na leteckých snímcích