Mandžurie

Nouzová kolonie Manžurie je méně známou ze tří kolonií na pomezí Hloubětína a Vysočan – Za Aero a Čína (Indočína). Nacházela se mezi dnešní Poděbradskou ulicí a Rokytkou na území Předního Hloubětína (nyní součást Vysočan). Není jistě náhoda, že kolonie dostala název Mandžurie. Ostatně to dobře koresponduje i s dalšími podobně exotickými názvy jako nedaleká Čína nebo brněnská Šanghaj. Dnes se možná už nedozvíme, proč dostala právě toto pojmenování, ale je možné, že to bylo právě díky blízkosti Číny při Kolbenově ulici.

Na toto topografické propojení upozorňuje ve svých vzpomínkách také vysočanská rodačka paní Vejdovská v časopise Devítka MČ Praha 9. Popisuje své dětské zážitky takto:

„Přes Rokytku z Číny vedl mostek do lokality zvané Mandžurie. Nevím proč, ale mezi dětmi těchto dvou lokalit panovalo nepřátelství. Bez doprovodu dospělých jsme se tam neodvážili. (Je zajímavé, že v té době se v Asii mezi Čínou a Mandžurií skutečně válčilo).“

Větší část Mandžurie zaniká již v roce 1965, kdy její území protne nová vlečka Předávacího nádraží Praha-východ. Malá část domků mohla stát ještě na počátku 90. let. Nasvědčuje tomu fotografie místního rodáka Ladislava Řezníčka z časopisu Haňta pres. Focena ale mohla být i na dvorku jednoho z činžovních domů.