Na Krejcárku (Krejcárek)

Nouzová kolonie Krejcárku se nacházela na severním svahu stejnojmenného kopce směrem k Novovysočanské ulici. Společně s koloniemi Zahrádky a Židovské pece patřila k nejstarším v Praze. Vznikla totiž už kolem roku 1922 oficiálně jako zahrádkářská, jelikož v té době ještě nouzové stavby nebyly povoleny. Tehdy velkostatkář Václav Stome začal pronajímat rodinné pozemky blízkého statku Pražačka lidem, kteří si nemohli dovolit jiné bydlení. Přitom tiše toleroval, že si zde nájemníci na pozemcích určených k pěstování rostlin a zeleniny staví nouzové zděné domky. Celkem zde bylo vystavěno kolem 150 domků na parcelách o rozloze přibližně 180 m². Zajímavý název podle webu Karla Kukly vznikl údajně tak, že si lidé na bydlení museli spořit „po krejcárku“.

Tito kolonisté žili každý den v obavách, že mohou být kdykoliv vystěhováni Pražskou obcí. Přesto své okolí včetně malebných zahrádek velmi opečovávali, společnými silami opravili vozovky a postavili chodníčky. Dokonce v kolonii nechali zřídit vodovod, elektřinu a telefon. Fungoval zde také obchod družstva Bratrství. Kolonie tedy patřila v Praze k těm lepším. Možná i proto vydržela na rozdíl od mnoha dalších poměrně dlouho až do konce 70. let, než byla srovnána se zemí. Dnes je na jejím místě prázdná travnatá plocha a stromy.