Jak je patrné na leteckém snímku z roku 1945, jednalo se o zástavbu nízkých řadových domků, která byla protnuta pěti ulicemi. Odhadem zde bylo kolem 150 – 200 takových domů, takže se jednalo o poměrně rozsáhlou čtvrť. Jak vidno ze snímku níže, domky byly dvoupodlažní a kolonie měla i vlastní občanskou vybavenost v podobě koloniálu. Jednalo se o kolonii 3. typu. To znamená, že vznikla přímo na pozemcích města, avšak město samotné se nestaralo o její údržbu.
Prosek za první republiky patřil mezi nejchudší pražské čtvrtě a dělníci tvořili největší podíl zdejšího obyvatelstva. Těžký život si však kolonisté bohatě vynahradili kulturním a sportovním vyžitím. Jako místní specifikum zmiňuje Ladislav Štěpánek v článku Vývoj pražských nouzových kolonií cyklistický kroužek, který dokonce pořádal výlety k Jizeře na koupání nebo za houbařením do lesů v okolí Brandýsa nad Labem. Svým významem přesahoval nejen samotnou kolonii, ale vlastně i Prahu. Ostatně to dokládá i citace ze Štěpánkova článku na straně 149:
„Bylo to prý impozantní, když z Proseku po silnici jelo osmdesát cyklistů z kolonie v dlouhé řadě. Společně s cyklisty z Číny uskutečnili i rychlostní závod. Tehdy ještě držel primát v krasojízdě na kole největší cyklistický klub vinohradský. Tam byl kustodem Kundert, jehož syn zaměstnaný na vinohradské poště jako cyklista k rozvážení telegramů byl nejlepším krasojezdcem v republice. Toho si pozvali do kolonie Na Prosek a později i do „Číny“. Kundert se obětavě a zdarma ujal vyučování nadaných mladých kolonistů a zakrátko byl v Československu na prvém místě v krasojízdě cyklistický klub Na Proseku, na druhém místě v „Číně“ a Vinohradský cyklistický klub klesl až na třetí místo.“
Okolí kolonie
Na leteckém snímku z roku 1945 je zajímavé okolí kolonie. Na severovýchod od ní stávala cihelna, která byla zbořena během výstavby sídliště Prosek. Z jihu ke kolonii přiléhal již zmíněný obytný soubor Nový Prosek, který je dodnes dochován a obklopen panelovými domy. Vznikal v letech 1925 až 1926 (https://www.archiweb.cz/b/obytna-skupina-novy-prosek-1-etapa). Novým Prosekem je také nazývaná trojúhelníková zástavba v pravé horní části snímku, taktéž dochovaná a ohraničená ulicemi Opočenská a Beranových.
- Samotná kolonie
- Měšická
- Letňanská v původní stopě
(Prosecká ulice ještě neexistuje) - Cihelna
- Nový Prosek na jih od kolonie
- Nový Prosek mezi ulicemi
Opočenská a Beranových
Historický vývoj
Celé okolí kolonie se radikálně proměnilo na začátku 70. let, kdy jsou všechny nouzové domky srovnány se zemí a na jejich místě vznikají dnešní panelové domy. V rámci toho je také zrušeno pokračování Měšické ulice do Letňan a je ukončena nově na křižovatce před panelovým domem. Kromě toho si lze všimnout původního vedení Letňanské ulice, která nyní končí na křižovatce s Proseckou. Jako stopy historie tedy byly dochovány pouze rodinné domy Nového Proseka, které jsou obklopeny hradbou sídliště.
- Letňanská v nové stopě
- Nová ulice Prosecká
- Měšická „useknuta“ panelovým
domem - Výstavba východní části sídliště
Prosek u ulice Lovosická. Po kolonii ani památky.
Na posledním leteckém snímku jsou vidět i další proměny Proseku. Přibyla především spojka Kbelské ulice a dálnice D3 s přilehlou mimoúrovňovou křižovatkou. Nový Prosek na sever od spojky je prakticky odříznut od původní zástavby.
Kolonie ve filmech
Prosecká kolonie také vystupuje ve dvou filmech. Prvním z nich je povídkový Pět z milionu. V první povídce Mistr a učedník učedník Vašek v podání Jana Třísky vyjíždí z
kolonie do práce na kole v původní stopě Letňanské ulice a dále Kbelskou.
Druhý kriminální film vznikl roku 1974 pod názvem Muž z Londýna. Podle webu Filmová místa se zde natáčela scéna, v které jedna z postav hledá svého kumpána a ptá se na něj v chalupě nacházející se při vznikajícím sídlišti. Zde se také natáčely i další scény, takže lze krásně pozorovat kontrast vznikající modernistické zástavby a ještě dochovaného nouzového domku.
Jiří Sovák pak jde směrem k sídlišti a dívá se na panelové domy v ulicích Lovosická a Jetřichovická.
Co by kdyby?
Nakonec ještě jedna zajímavost. První republika plánovala na místě Proseka zahradní město typu Spořilova či Kačerova. Kolonie by pravděpodobně tak jako tak zanikla nebo by byla výrazně přestavěna. Vize zahradního města na severu Prahy nebyla samozřejmě nikdy naplněna po poválečném příklonu k výstavbě sídliště, ale jak je vidět na Přehledném a zastavovacím regulačním plánu hl. města Prahy z roku 1930, Prosek mohl vypadat skutečně zajímavě a jeho součástí mělo být také vedení železniční tratě (hnědá barva).
